Ďolíček nedáme, radši ho… koupíme!

Když se řekne Ďolíček s velkým „Ď“, mohou se někteří z čtenářů divit jako při pobytu ve španělské vesnici. Fotbaloví fanoušci a vůbec lidé kolem fotbalu ale ví, že naše cesta povede samozřejmě do pražských Vršovic a že řeč bude o místním legendárním stadionu, na kterém po generace hrají, střílí góly a baví návštěvníky hráči zelenobílého mužstva Bohemky. Tedy hrají – v tuto chvíli musíme použít minulého času – hráli. Majoritní akcionáři klubu totiž letos poslali Bohemku do vyhnanství na stadion v Edenu, kde hraje jejich vršovický rival Slávia – a to proti vůli fanoušků obou klubů. Ve hře jsou stamilionové obchody a záměr developerů a radničních kmotrů stadion Ďolíček zbořit a postavit na jeho místě luxusní rezidence. Fanoušci Bohemky, kteří již před pěti lety zachránili finanční sbírkou svůj klub před bankrotem, ale kontrují – vytvořili iniciativu s cílem svůj milovaný stadion odkoupit.

Trable kolem Ďolíčku

Stadión Ďolíček ve Vršovicích je útočištěm klubu Bohemians již od roku 1932, tedy dlouhých 78 let. Právě zde zažil klub svůj sportovní vrchol, když v roce 1983 získal svůj první a zatím jediný titul ligového mistra a hrál Pohár mistrů evropských zemí. Pro „klokany“, jak se fanoušci a hráči Bohemky nazývají na paměť reprezentačního zájezdu klubu do Austrálie v roce 1927, však stadion není jen tradicí ale také místem, kde se prakticky všichni cítí dobře. Útulný stadiónek vyhovuje svojí velikostí a navzdory svému stáří poskytuje jak místo přátelského setkávání všech lidí kolem klubu, vyzařující zvláštní rodinnou atmosféru, tak i skutečně prvotřídní „kotel“, který soupeřům Bohemky nahání husí kůži.

Bohužel, nyní reálně hrozí, že Bohemians už na svém stadionu nikdy hrát nebudou. Majoritní akcionář klubu Bohemians – strojírenská, chemická a developerská společnost CTY Group – spolu s dalšími vlastníky, zejména mládežnickou CU Bohemians pana Svobody, podepsali začátkem května se společností E-Side, které patří stadion v Edenu (podnikatelskými neurvalci bez úcty k tradicím přejmenovaný na Synot Tip Arénu), smlouvu o pětiletém pronájmu tohoto moderního stadionu pro zápasy A-mužstva Bohemky. Na stadionu v Edenu je již v pronájmu klub SK Slávia Praha, takže tento stadión by se měl stát domovem hned dvou pražských resp. vršovických klubů.

Oficiálním důvodem stěhování Bohemky je nezpůsobilost stadionu Ďolíčku pro zápasy I. ligy. Chybí zde totiž vyhřívaný trávník. Tento nedostatek však bylo možné jednoduše odstranit, neboť generální sponzor Bohemky, společnost Fortuna, nabídla stavbu vyhřívání plně finančně pokrýt. Majitelé klubu (kromě Družstva fanoušků) to ale jako zbytečné odmítli s odůvodněním celkově vysokých nákladů na fungování Bohemky v Ďolíčku, které prý stěhováním do Edenu klesnou o polovinu. V tomto příběhu ale nehraje skutečnost, že CTY Group odmítla přestěhovat klub dočasně na hřiště Viktorky Žižkov, která Bohemce nabídla na příští sezonu symbolické nájemné 1 Kč. Navíc vysoké náklady klubu Bohemians na hraní v Ďolíčku jsou do značné míry dané vysokým nájemným na stadionu, který přitom z poloviny patří stejným majitelům jako klub! Majitelé klubu prostě chtějí za každou cenu přesun do Edenu. Proč?

Supi se slétají…

Odpověď najdeme pouze tehdy, když rozmotáme poměrně zašmodrchané klubko různých podnikatelských zájmů a snah zacílených na pozemky pod stařičkým vršovickým stadionem. Na tyto pozemky si dělá zálusk vršovická radnice resp. kmotři, kteří ji ze zákulisí ovládají, v čele se studentskou rychlokvaškou Tomášem Hrdličkou. Hrdlička je oficiálně pouhý radní pro územní plánování, neoficiálně ale patří k nejmocnějším šedým eminencím pražské ba i republikové ODS. Tito kmotři jsou propojeni s různými soukromými developerskými společnostmi a zároveň z pozice radních prostřednictvím společnosti Praha 10 Majetková a.s. vlastní parcely v těsném sousedství Ďolíčku, na kterých by se mohlo stavět.

Právě v Hrdličkově hlavě se zrodil již před lety plán vystěhovat Bohemku do Edenu, z něhož by se oficiálně udělal „městský stadion Prahy 10“, změnit současný územní plán tak, aby na místo Ďolíčku mohly stát byty, stadion zbořit a stavební parcelu ve spojení s okolními využít pro stavbu luxusních rezidencí a obchodně-kancelářského centra. Nyní se podle všeho začaly tyto plány realizovat.

Kdo na této transakci vydělá? Na této transakci rozhodně vydělá CTY Group (přes svoji dceřinou společnost drží 50% podíl ve společnosti vlastníci Ďolíček), která se zbaví pro ně prodělečného stadionu odprodejem Praze 10 a výměnou za pozemky pod stadionem obdrží od Prahy 10 jiné pozemky v Hostivaři, kde bude moci rozšířit výrobu v závodě Barvy a Laky, který spoluvlastní. Kmotři pak změní územní plán, na místě stadionu vyrostou byty a obchody a kmotři se pak šábnou se spřízněnými developery.

Dalším, kdo si lehce vydělá slušné peníze, je společnost E-Side vlastnící stadion v Edenu. Nejenže získá dalšího fotbalového nájemníka, což zvýší hodnotu jejího majetku (reklamy, skyboxy atd.), ale navíc má příslib od radnice Prahy 10, že od ní v souvislosti se vznikem „městského stadionu“ obdrží 300 milionů korun z veřejných zdrojů. Firma E-Side má přitom nejasnou vlastnickou strukturu, sídlí v daňovém ráji a podle všeho je v současnosti v nemalých finančních potížích. 300 milionová injekce by se jí proto náramně šikla.

A dalším supem nad pomyslnou mršinou je společnost AP Trust, které patří druhých 50% majetkové kontroly nad Ďolíčkem. V dozorčí radě společnosti AP Trust sedí podnikatel Miroslav Kříž, místopředseda Českomoravského fotbalového svazu. Ten udržuje dlouhodobě kontakty s podnikatelem Jaroslavem Dyntrem, jehož jméno se již v prosinci 2009 objevilo spolu s developerem Jánem Šťastným v katastru nemovitostí coby jména vlastníků vršovického Ďolíčku. Z tohoto obchodu ale pravděpodobně sešlo – Dyntr a Šťastný nebyli ochotni za koupi stadionu zaplatit smluvenou sumu kvůli údajným skrytým závadám stavby. Miroslav Kříž je mimochodem od 26. května tohoto roku nezvěstný. V září 2009 na něj soud uvalil exekuci pro milionové dluhy na daních.

A kdo by naopak prodělal? No samozřejmě fotbaloví fanoušci. Ti z Bohemky by nenávratně přišli o svůj stadión, k němuž mají mimořádně silná pouta, a museli by si zvykat na pro ně zcela cizí a neosobní prostředí v Edenu. Ti slávističtí by naopak museli překousnout, že stadión, na který čekali 10 let, vlastně není vůbec jejich vysněný Eden alebrž jakýsi „městský stadion“ a budou se o něj muset dělit se svým rivalem. Kouzlo domova by bylo nenávratně pryč. Pro skalní fandy a ultras obou klubů jde o další důkaz vyprazdňování fotbalu jako původní záležitosti srdcařství, klubismu a do určité míry nevázaného prostředí, na jejichž místo se stále více vtírá podnikatelská racionalizace, komercionalizace a frigidní „kultura“ snobů a bafuňářů ze skyboxů.

Ale „mrtvola“ se rozhodně nevzdává!

Proto fanoušci obou vršovických týmů v koordinované spolupráci s ultras Baníku Ostrava (tomuto klubu ostatně také hrozí stěhování a dočasný azyl na jiném stadionu) nedávno demonstrovali pod heslem „Vraťte fotbal fanouškům!“ a dali tak najevo svůj nesouhlas s těmito a jinými pochybnými plány a agendou fotbalového svazu. Slávisté a Bohemáci šli pak ještě dál a po posledních domácích zápasech svých mužstev zorganizovali demonstraci a blokádu dopravy na hlavní vršovické třídě. Tato demonstrace pak musela být rozehnána policií, přičemž skupinka tvrdého jádra fanoušků rozbila kameny skleněné dveře a okna vršovické radnice.

Fanoušci Bohemky ovšem ve své většině chápou, že tento způsob protestu ani nezíská sympatie veřejnosti ani nezabrání odprodeji stadionu a jeho následnému zbourání. Přišli proto s jinou iniciativou. Jménem svého družstva, kterému patří asi 10% akcií klubu (nikoliv ale stadionu – vlastnické struktury klubu a společnosti držící stadion a pozemky pod ním se liší), se rozhodli akceptovat stěhování do Edenu pouze jako naprosto dočasné řešení, odmítli podpořit majetkový vstup radnice Prahy 10 do společnosti E-Side a vznik „městského stadionu“ a rozjeli iniciativu, jejímž cílem není nic menšího, než stadión od jeho současných majitelů koupit do vlastnictví samotných fandů!

V tuto chvíli sondují možnost vybrat mezi sebou 50 milionů korun na úvěr u záložny FIO, z něhož by financovali odkup stadiónu. Úvěr splatný 20 let má být složený z podílů jednotlivých fanoušků a jeho splátky musí být kryty osobním ručením ze strany každého podílníka. Že je to všechno šílené? Možná! Ale fanoušci Bohemky již jednou dokázali, že jsou to ti praví „šílenci“ schopni za svůj klub a jeho pokračování obrazně řečeno položit život. Byli to totiž právě oni, kdo v roce 2005, když šla Bohemka kvůli dluhům do konkurzu, nastartovali finanční sbírku, která umožnila pokračovat ve sportovní činnosti a nadchla celou fotbalovou veřejnost. Tehdy pomohli vstát Bohemce zpátky na nohy i mnozí fandové jiných klubů, trenéři, slavní internacionálové a známé osobnosti jako herci a baviči Trojan, Dvořák a Šíp. Fandové Bohemky také již od konce roku 2008 přispívají finančně do rozpočtu klubu.

Samozřejmě je otázkou, zda současní majitelé stadionu budou mít zájem Ďolíček vůbec fanouškům prodat. 50 milionů je rozhodně méně, než kolik by vyinkasovali za prodej developerům. Na druhou stranu příslušná změna územního plánu nutná pro využití pozemků Ďolíčku k nesportovním účelům ještě neproběhla a začíná se komplikovat – ke změně přišlo množství negativních připomínek a celé schvalování územního plánu bylo odloženo. Další otázkou je, zda budou mít majoritní vlastníci klubu zájem hrát na fanouškovském stadionu fotbal. Nikdo je k tomu nemůže přinutit. I přes tyto otazníky se ale za pouhých 8 dní od nastartování sbírky do 31. 5. přihlásilo 261 fanoušků Bohemky s dobrovolným závazkem podílet se na případném úvěru na odkup stadionu částkou dosahující celkově 19,5 milionu korun. To je více než slušný začátek!

A aby toho nebylo málo, rozhodli se klokani – společně se svými rivaly ze Slávie – bojovat také na druhé důležité frontě. Rozjeli registraci politické strany resp. hnutí s cílem jít do komunálních voleb letos na podzim a dostat se do zastupitelstva případě dokonce rady radnice Prahy 10. Vedle fotbalových zájmů (Ďolíček Bohemce, Eden Slávii) si hodlají posvítit i na špatné privatizace bytů na Praze 10, ničení zeleně a další negativní jevy, které se týkají všech obyvatel této pražské části.

Fotbalová Bohemka si musela za posledních 20 let (a vlastně již od poloviny let 80.) projít mnohým protivenstvím. V klubu se střídali pochybní majitelé a ředitelé, kteří jen dělali dluhy nebo přímo a vědomě Bohemku tunelovali, stadion se na dlouhá léta odloučil od klubu, klub se dvakrát dostal do konkurzu, již v letech 1998 a pak znovu 1999 byl jen krůček od stěhování na Strahov resp. do Mladé Boleslavi, od roku 2005 se s ním vlečou nekonečné soudní spory, tahanice o jméno a klubový znak, v nichž je zapojena tělovýchovná jednota a parazité ze Střížkova. Nyní Bohemce hrozí, že přijde i o stadión.

Navzdory tomuto „osudu“ klub stále existuje, bojuje a hraje fotbal, na který chodí jedny z největších návštěv v I. lize. Přejme a samozřejmě pokud možno aktivně pomozme Bohemce, aby se co nejdříve zase mohla vrátit na svůj tradiční stadión a postupně si jej vylepšila k obrazu svému. Ať lační kmotři, kšeftaři a developeři odtáhnou pryč a starý Ďolíček znovu ožije životem a z jeho tribun se line tradiční klubový pokřik: „Křičíme z plných plic, Bohemka z Vršovic. Bohemka je a bude! A my jsme s ní všude!“

Nikola Čech