Transparent NAL vyvešený na Národním muzeu

Občanské sdružení Hnutí pro život vzniklo roku 1992. Nejprve působilo v Jihlavě a roku 1999 se jeho působnost pod současným názvem Hnutí pro život ČR rozšířila na celé území státu.

Česká republika patří z řady historických příčin k zemím s poměrně liberální kulturně-politickou tradicí. Ta se promítla i do relativně brzkého – i ve srovnání s většinou evropských států – legálního uzákonění umělého přerušení těhotenství (od roku 1957, ještě liberálněji pak od roku 1986).

Vážený pane Dušku,

znepokojili nás Vaše výroky o homosexuálech ve vedení Českých drah. Jsme nově vznikající levicové politické hnutí Nová antikapitalistická levice a v maximální míře podporujeme odborovou organizovanost pracujících, úsilí odborů při hájení zájmů pracujících, včetně chystané stávky dopraváků.

Na čtvrtek 4. března je plánována stávka zaměstnanců v dopravě proti chystané změně ve zdanění zaměstnaneckých benefitů. Přerušení práce avizovali železničáři, zaměstnanci MHD v Praze, Ostravě, Olomouci, Ústí či Pardubicích. V řadě dalších měst zaměstnanci se stávkou souhlasí, ale vedení jejich odborů se ji rozhodlo podpořit pouze symbolicky. Solidaritu a souhlas s cílem stávky vyjádřily i další odborové svazy.

Před nedávnem jsme si v různém kontextu mohli připomenout výročí 65 let od značně kontroverzního anglo-amerického bombardování Drážďan. K tomuto výročí se pojily diskuze politiků a vojenských odborníků, pokus o zneužití této události neonacisty, který díky masové mobilizaci antifašistů skončil naprostým fiaskem, mohutné policejní manévry, exhibice různých Kocábů apod.

13. února se v Drážďanech konala jedna z největších neonacistických demonstrací. Od roku 1998 se náckové pravidelně každý rok snaží zneužít tragického bombardování Drážďan spojeneckými vojsky na konci 2. světové války. To ale zákonitě vyvolává i reakci – letos se sešlo v drážďanských ulicích přes 12 tisíc antifašistů.

leták NAL na Čtvrtou pražskou defenestraci

Byla to ještě Topolánkova pravicová vláda, kdo se poprvé pokusil rozpustit Dělnickou stranu, která má sloužit českým neonacistům jako prostředek pro vstup do velké politiky. Úkolu se ujal muž, na jeho neschopnost se lze spolehnout - tehdejší ministr vnitra Ivan Langer.

Je to již mnoho let stará tradice, že druhý lednový víkend resp. druhá lednová neděle patří v hlavním městě Německa, Berlíně demonstraci a pochodu na uctění památky Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové. Z jakého důvodu tato tradice vznikla a co reprezentuje?

Ve čtvrtek 4. února 2010 se v Praze konala demonstrace proti rasismu, fašismu a za uctění všech obětí 2. světové války. Zajímavé bezesporu bylo to, že byla svolána a organizována výhradně přes sociální síť Facebook. Opět se tak přiblížila doba, kdy odzvoní letáčkům, nálepkám, plakátům a dalším starým formám propagace.

Ve dnech 29. a 30. ledna 2010 se konalo tzv. České sociální fórum. Sociální fóra jako centra odporu mají mnohaletou tradici. První celosvětové sociální fórum se konalo v lednu roku 2001 v brazilském Porto Allegre.

Iniciativa Studenti proti rasismu se rozhodla využít širokou platformu Českého sociálního fóra (ČSF) a připravila v jeho rámci seminář na téma „rasismus a sociální vyloučení“. Otázka sociálního vyloučení je bezpochyby velmi palčivým problémem poslední doby, a to jistě nejen v České republice.

Kapitalistická krize připravila v libereckém kraji o práci značné množství lidí. Míra registrované nezaměstnanosti libereckého kraje činí k 31. 12. 2009 už 11,24% (26 273 uchazečů o zaměstnání), což představuje meziroční zvýšení o 4,28 procentních bodů. Přinášíme vám rozhovor se zaměstnancem libereckého podniku BMTO Group a. s., jehož pracující také určitým způsobem postihly následky krize.