U příležitosti Mezinárodního dne boje proti fašismu a antisemitismu proběhla 10. listopadu ve studentském klubu K4 v Praze veřejná debata s názvem „Kdo je tady extremista?! Hrozba fašismu v době krize – Je vládní strategie řešením?“. Organizátorem této debaty byla iniciativa Studenti proti rasismu (SPR), která tak po delší době stagnace znovu naplno rozjela svoje aktivity namířené proti rasismu a rasovým předsudkům ve společnosti i proti organizovanému fašistickému hnutí. Vedle zástupkyně SPR Lenky Světlé mezi řečníky vystoupili též koordinátor sítě UNITED, Miroslav Prokeš, a stínový ministr vnitra za ČSSD, František Bublan.
Veřejná debata i s úvody trvala dvě hodiny, během nichž jsme se mohli dovědět, že situace ohledně fašistického hnutí a občanského aktivismu zaměřeného proti němu není v ČR příliš dobrá. Miroslav Prokeš ze sítě UNITED for Intercultural Action provedl letmé historické srovnání této situace za uplynulých dvacet let. Postěžoval si, že s příchodem Topolánkovy vlády nastal zvrat k horšímu, zejména pokud jde o prostředky vydávané na podporu protirasistické terénní a osvětové práce. Do protikladu k Česku dal Prokeš situaci v Německu s bohatou sítí občanských a nevládních protirasistických iniciativ a aktivit.
Prokeš dále zpochybnil politiky a médii konstruovanou existenci dvou „extremismů“ – pravicového a levicového. Podle něj žádný levicový extremismus v ČR neexistuje, neboť „anarchisté, autonomové a marx-leninské skupiny“, jak jsou tzv. levicoví extremisté popisováni v materiálech BIS a ministerstva vnitra, prosazují na rozdíl od fašistů svoje pozice nenásilnou cestou. V neposlední řadě Prokeš varoval před nebezpečím pojmu „extremismus“ jako morálního a politického obušku politických elit a médií používaného k maření svobodné diskuze např. o americké vojenské základně v ČR.
Ex-ministr a dnešní stínový ministr vnitra Bublan ve svém příspěvku odmítl názor, že fašisté mohou nabízet řešení společenských problémů, kterým se ostatní strany nevěnují. Ukázal, že fašisté naopak zcela účelově pouze hledají témata, na kterých se mohou zviditelňovat a pragmaticky tato témata mění podle aktuální poptávky.
Účastníci debaty se shodli, že problémy kolem míst jako je Janov, Chánov, Předlice apod. vycházejí z širších sociálně-ekonomických příčin, jako je nedostatek pracovních příležitostí v regionu, nízká vzdělanost obyvatel ghétt a segregace jejich dětí ve školství, ale i lichva v rámci romských komunit či negativní vliv šíření heren a automatů. Při vzniku ghett byla připomenuta také zásadní role spekulantů s nemovitostmi a komunálních politiků, kteří jim mnohdy jdou na ruku. Jeden diskutující ze SPR poznamenal, že v Česku fakticky není hlavním problémem rasismus, ale spíše negativní vymezení proti projevům „kultury chudoby“. Toto negativně-xenofobní vymezení pak ale ještě více přispívá k izolaci a segregaci lidí žijících v této „kultuře“ do problémových ghett.
Lenka Světlá ze Studentů proti rasismu ve svém příspěvku především představila celou iniciativu a její dosavadní aktivitu. Více o ní se dočtete v článku Rok studentů proti rasismu (str. X). Lenka zdůraznila potřebu organizování protifašistických aktivit samotnými lidmi bez spoléhání se na represivní politiku státu. Na případech policejních zásahů proti antifašistům např. na 1. května 2007 v Praze na Střeleckém ostrově, nebo právě 18. dubna 2009 v Ústí nad Labem ukázala, jak policie jedná podle aktuální politické potřeby boje s „pravicovým i levicovým extremismem“ a snaží se potlačit právo lidí na vyjádření nesouhlasu s fašisty.
Zajímavá polemika se po Lenčině úvodu strhla v otázce plánovaného zákazu Dělnické strany. Zejména ex-ministr vnitra Bublan hájil názor, že demokracie [myšlen dnešní systém] musí mít prostředky bránit se proti těm, kteří v ní útočí proti právům a svobodám ostatních, a že Dělnickou stranu je rozhodně třeba zakázat. Já se naopak domnívám, že takovýto zákaz nic neřeší, neboť strana se jednoduše přeskupí, přejmenuje a bude fungovat pod jinou hlavičkou. Zároveň se obávám, že stát dostává do rukou stále více pravomocí a prostředků, kterých může použít a používá k potlačování práv jiných, pro dnešní politické elity nepohodlných subjektů – např. protizákladnových demonstrantů nebo squatterů. Jako alternativu vidím boj proti fašistům zdola – vytvoření širokého hnutí v ulicích, na pracovištích, na školách a univerzitách i mezi utlačovanými komunitami, které se fašistům aktivně postaví.
Do debaty se, byť jen krátce, zapojili také pozvaní zástupci projektu Romea.cz, jejichž účast nás velmi potěšila. Celkově lze říci, že dvouhodinová debata byla zajímavá a podnětná a přiblížila některé účastníky k zájmu o zapojení do SPR.
Nikola Čech
