Mezinárodní

Konec roku 2011 ukázal, že Evropská unie tak, jak jsme ji dosud znali, končí. Vůdčí politikové EU chtějí využít nadcházejícího období k hlubšímu fiskálnímu sjednocení a zavedení celé škály úsporných opatření, které drasticky dopadnou na „dolních 99% Evropanů“.

Již těsně před bruselskou konferencí německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy svorně prohlašovali, jak Evropa prochází svou nejtěžší zkouškou a že dosud nebylo riziko rozkladu Evropy tak vysoké.

Čeští představitelé na prosincovém summitu o fiskální unii mluvili o schválení parlamentem. Po lednovém bruselském summitu a debatě o paktu rozpočtové kázně náhle změnil kurz, mluví o jeho nevýhodnosti pro ČR a jako zapřisáhlý nepřítel přímé demokracie překvapil i prohlášeními o referendu. Okamžitě sklidil ostrou kritiku ze strany TOP 09.

Jedenáctého ledna tohoto roku je tomu již deset let, kdy na americkou námořní základnu Guantanámo nuceně přijeli první vězni nově zbudovaného koncentračního tábora. Příchodem oněch dvaceti lidí, s nimiž se zacházelo jako s lidským nákladem, pak začal přitékat proud zajatců Bushovy celosvětové špinavé války, které se říkalo válka proti terorismu, přičemž ale sama splňovala všechny znaky skutečného teroru.

Simon Bolivár je pyšný. Tak by se dal charakterizovat současný stav věcí v Jižní Americe. Jižní Amerika přešla do nových válek za osvobození. Nyní nenásilných, ale stejně úspěšných jako byly kdysi ty, jenž jihoameričtí Hispánci vedli proti Španělské koloniální nadvládě. Tak jako kdysi venezuelský generál Simon Bolivár vedl Hispánce do velkého osvobozeneckého boje z područí španělského impéria, tak nyní jihoameričtí političtí vůdci a to napříč celým spektrem, vedou své národy z područí severoamerického impéria.

Koncem prosince se v médiích objevila zmínka o zprávě publikované americkými novinami Christian Science Monitor. Tato zpráva, opírající se o statistiky Světové banky, snáší doklady o zlepšujícím se stavu světa, zejména o rychle se snižujícím počtu lidí žijících v extrémní chudobě. Zpráva jakoby potvrzovala klíčové teze z knihy Na obranu globálního kapitalismu Švéda Johana Norberga, že globalizace a neoliberální recepty posledního čtvrtstoletí fungují. A nebo je tomu snad jinak?

Tisková zpráva francouzské Nové antikapitalistické strany (NPA) o policejní agresi proti aktivistovi této strany.

V červenci letošního roku se pracovníci naftařského průmyslu v západokazašském městě Žanaozen rozhodli jít do stávky a pravidelně se scházet na hlavním náměstí, aby tak vyjádřili svůj protest vůči extrémně nízkým mzdám, které jim zaměstnavatel platil. 16. prosince, v den oslav výročí nezávislosti Kazachstánu, zaútočila na pokojné, neozbrojené shromáždění pracujících pohotovostní jednotka kazašské policie. Výsledkem byl děsivý masakr, který si vyžádal asi 70 obětí z řad dělníků.

Tisíce přeživších největší průmyslové havárie v historii lidstva zablokovali v sobotu 3. prosince vlaky ve středoindickém městě Bhopálu, aby tak dodali váhu svému boji za větší kompenzaci.

Události v Egyptě nabraly v listopadu opět na obrátkách. Česká média o nich informují minimálně nebo vůbec. Pokud podávají nějaké zprávy, jsou značně zkreslené. Kdo jsou hlavní aktéři revoluce? Jaká je role Muslimského bratrstva? Je armáda zárukou nebo překážkou demokracie v Egyptě? Přinášíme rozhovor s přímým účastníkem egyptské "druhé revoluce".
 
 

Dvoudenní generální stávka 19. a 20. října byla největší z generálních stávek v posledních dvou letech bojů v Řecku. V Athénách vyšlo do ulic více než půl milionu zaměstnanců ve veřejném i soukromém sektoru, studentů, důchodců, živnostníků a komunitních aktivistů.

Povzbuzeni a inspirováni lidovými revolucemi, povstáními a masovými demonstracemi v Egyptě, na Blízkém východě a v Severní Africe, ale i v částech Evropy, se tisíce mladých Američanů pokusily napodobit houževnatost, energii a přesvědčení jejich přímých akcí a požadavků ve svém boji za „skutečnou demokracii“ a ekonomickou spravedlnost.

Současné nepokoje v řadě londýnských čtvrtí i v dalších anglických městech jsou neoliberální a konzervativní pravicí záměrně dezinterpretovány jako další příklad selhání multikulturalismu. Řekněme si rovnou, že jde o zlovolný nesmysl.

Jakmile česká média začala informovat o nepokojích v Londýně, které se následně rozšířily do dalších britských měst, rasisté na sociálních sítích a diskusích pod články na zpravodajských serverech měli okamžitě jasno – může za to multikulturalismus. Ve skutečnosti byl tento výbuch zloby jen vyvrcholením dlouhotrvajícího napětí.

Smrt více než 80 mladých lidí v Norsku rukou ultrakonzervativního fanatika otřásla celým světem. Přinášíme rozhovor Lukášem Krausem, mladým sociálním demokratem, který žije dlouhodobě v Norsku a má tudíž informace o této hrozné tragédii z této severské země.

Výprava do oblasti amazonských pralesů evokuje pro většinu českých čtenářů cestu za nepřebernými přírodními krásami a bohatstvím této části Země, nebo dobrodružství spojené s pátráním po artefaktech tajemných indiánských civilizací.